Novinky v evidenci údajů o skutečných majitelích v roce 2021

O jakou evidenci jde?

Evidence údajů o skutečných majitelích je informační systém veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů. Povinnost zřídit evidenci skutečných majitelů plyne ze zákona č. 304/2013 Sb., tzv. rejstříkového zákona a dále z transformací Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, tzv. AML směrnice, která evidování skutečných majitelů pojímá jako jeden z nástrojů k předcházení využívání finančního systému EU k praní špinavých peněz a financování terorismu. K 1.6.2021 nabývá účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“), jehož cílem podle důvodové zprávy je posílení transparentnosti, tedy „průhlednosti“ organizační a personální struktury právnických osob a svěřenských fondů, boj s praním špinavých peněz a financování terorismu, snížení administrativní zátěže, aplikovatelnost, přehlednost a systematičnost právní úpravy, jistota v obchodním styku a soulad s evropským právem.  Do evidence se zapisují údaje o skutečných majitelích právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku (obchodního, nadačního, spolků, a sociálních družstev) a svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů, označených jako právní uspořádání a je povinností evidující osoby, tedy právnické osoby, která má skutečného majitele, zjistit, aby údaje o skutečných majitelích odpovídaly skutečném stavu. Primární povinnost zjistit a zapsat svého skutečného majitele, resp. všechny osoby splňující kritéria skutečného majitele, jde tedy za evidující osobou. Odpovědnost za splnění této povinnosti tradičně nesou členové jejího statutárního orgánu, jednatelé, členové představenstva. Evidenční povinnost se naopak netýká samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, příspěvkových organizací, společenství vlastníků jednotek, církví a náboženských společenství, politických stran a hnutí a honebních společenství, veřejných výzkumných institucí, školských právnických osob, neboť u nich zákon vychází z nevyvratitelné právní domněnky, že skutečného majitele nemají.

Evidence není veřejným rejstříkem ve smyslu rejstříkového zákona, ale bude v základním rozsahu přístupná veřejnosti zdarma na internetu. Ministerstvo spravedlnosti pak umožní komukoli získat částečný výpis z evidence a osobám vybraným zákonem bude umožněn rozsáhlejší přístup k údajům. Mezi veřejnosti přístupné údaje patří údaj o jménu, státu, bydlišti, roce a měsíci narození a státním občanství skutečného majitele a o údajích zakládající postavení skutečného majitele. U svěřenských fondů a zahraničních svěřenských fondů bude možné nahlédnout do evidence jen na základě právního důvodu nebo prokázání vztahu k SF.

ZESM poskytuje přechodné období v němž lze provést zápis bez povinnosti platit soudní poplatek, a to  do 1.12.2021, resp. do  1.6.2022. To se však týká pouze obchodních korporací, které své skutečné majitele zapsaly v řádných termínech do stávajících evidencí. Ty, které to neučinily, žádné přechodové období nemají a musí tak své skutečné majitele evidovat bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti zákona dne 1.6.2021.

Automatický průpis a zápis na návrh

Nová evidence zavedená ZESM navazuje na dosud fungující evidenci údajů o skutečných majitelích dle zákona č. 304/2013 Sb., a i nadále je vedena rejstříkovými soudy. Zápis do evidence provádí na návrh oprávněné osoby soud nebo notář a do evidence se zapisují nebo automaticky propisují zákonem stanovené údaje. V současnosti soudy obvykle skutečného majitele zapisují na základě čestného prohlášení, ve kterém společnost popíše svou vlastnickou strukturu a z ní vyplývající závěr o skutečném majiteli. ZESM zavádí demonstrativní výčet korporátních dokumentů, jejichž prostřednictvím evidující osoba prokáže postavení skutečného majitele. Uvedené četné prohlášení bude možné použít jen v případě, kdy postavení skutečného majitele nelze prokázat jinak. Dokládat pak není třeba ty informace, které jsou soudu či notáři dostupné z veřejného rejstříku. Soudní poplatek se zvyšuje na 4.000,-Kč. Notáři budou na základě žádosti zapisovat údaje ve lhůtě 3 pracovních dnů, tento působ bude nejen levnější, ale i rychlejší než prostřednictvím soudu. Třetí možností je pak automatický průpis, který má snížit administrativní zátěž evidujících osob, neboť nevyžaduje na jejich straně žádnou aktivitu a bude vítaný zejména u společností s jednoduchou a transparentní strukturou, která je zjevná z obchodního rejstříku (např. u akciové společnosti jediný akcionář nebo skutečný majitel PO, která je jediným akcionářem). Jedná se tedy o mechanismus přebírání některých údajů z veřejných rejstříků a představuje permanentní propojení stavu zápisu ve veřejném rejstříku s evidencí skutečných majitelů. Pokud tedy v rámci zákonem stanovených kritérií dojde ke změně ve veřejném rejstříku, projeví se změna i v evidenci. Automatický průpis nedopadne na osobní obchodní korporace, neboť u nich nelze z obchodního rejstříku zjistit výši podílů jednotlivých společníků.

Automatický průpis rovněž nezbavuje evidující osoby povinnosti zapsat všechny své skutečné majitele a v případě, že se objeví další osoby, které pod tuto definici spadají, je evidující osoba povinna podat návrh na zápis těchto osob do evidence. V takovém případě se automatický průpis nepoužije a evidující osoba bude muset změny skutečného majitele navrhnout sama. Rovněž v případě, že automatickým průpisem dojde k evidenci nesprávně osoby a skutečný majitel tak nebude zapsán, má evidující osoba povinnost upozornit na nesrovnalost se skutečným stavem, a to pod hrozbou finanční sankce.

Kdo tedy je „skutečným majitelem“?

Podle nové definice skutečným majitelem je fyzická osoba proto, že je osobou s koncovým rozhodujícím vlivem nebo proto, že je koncovým příjemcem majetkového prospěchu z její činnosti. Typicky budou obě podmínky naplněny zároveň a podstatné je, že jde o faktický stav. Konečnost postavení je primárním znakem skutečného majitele.

Zjednodušeně řečeno je to člověk, který může mít pro sebe z právnické osoby přímo nebo zprostředkovaně významné příjmy nebo člověk, který může fakticky PO přímo nebo zprostředkovaně řídit, aniž je sám kýmkoliv řízen.

V případě obchodních korporací platí domněnka, že skutečným majitelem je ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě má víc jak 25% hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má větší podíl jak 25% na základním kapitálu (případně takovou osobu ovládá) nebo má být příjemcem alespoň 25% zisku a tento podíl už dále nepředává, přičemž hranice 25% je pouze indikátorem.

Nelze-li pomocí uvedeného indikátoru identifikovat konkrétní fyzickou osobu jako skutečného majitele, zapíše se jako skutečný majitel člen statutárního orgánu.

Skutečným majitelem fundace je každá fyzická osoba, která je zakladatelem, členem správní nebo dozorčí rady nebo v obdobném postavení, nebo v jejíž osobní podpoře spočívá podle zakladatelského jednání fundace její účel.

Skutečným majitelem svěřenského fondu je jeho zakladatel, svěřenský správce, osoba oprávněná k výkonu dohledu nad správou SF, a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného, obmyšlený nebo osoba z okruhu osob, v jejichž zájmu byl SF zřízen nebo je spravován.

Jaké údaje se zapisují do evidence skutených majitelů?

  • údaje identifikující osobu skutečného majitele - jméno a adresa místa pobytu, popř. bydliště, datum narození, rodné číslo a státní občanství skutečného majitele 
  • údaje objasňující, na čem je pozice skutečného majitele založena, včetně údajů o případné struktuře vztahů o povaze ostavení skutečného majitele
  • údaje o trvání pozice skutečného majitele
  • údaje o PO nebo označení SF, o jejichž skutečné majitele jde
  • den, k němuž byl zápis nebo automatický průpis proveden
  • okamžik, k němuž byly platné údaje zpřístupněny
  • poznámka o nesrovnalosti 

Sankce

Zákon zavádí za porušení určitých povinností stanovených zákonem sankce – přestupkem je nově porušení povinnosti zapsat skutečného majitele do evidence, nebo nezajištění zápisu nových údajů (tedy absence zápisu či nesprávný zápis), neposkytnutí potřební součinnosti evidující osobě, přičemž tyto přestupky může spáchat nejen skutečný majitel, koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem a osoba, jejímž prostřednictvím může koncový příjemce získávat prospěch. Prvním typem sankce je možnost uložení pokuty až do výše 500.000,-Kč v případě, že evidující osoba ani v přiměřené lhůtě po výzvě nezapíše údaje odpovídající skutečnému stavu. 

Správnost a úplnost zapsaných údajů bude i v zájmu samotných skutečných majitelů, neboť v případě, že skutečný majitel není zapsán v evidenci, hrozí  soukromoprávní sankce v podobě pozastavení hlasovacího práva na valné hromadě (resp. práva rozhodovat jako jediný společník/akcionář), znemožnění vyplácení podílu na zisku a vlastních zdrojích osobám, které nejsou vedeny v evidenci skutečných majitelů a stejně tak znemožnění vyplácení podílu na zisku a vlastních zdrojích obchodním korporacím, jež nemají v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného majitele. Zákon dále postihuje možnou neplatností rozhodnutí jediného společníka rozhodujícího v působnosti nejvyššího orgánu v případě, že tento jediný společník nebude v rozporu se zákonem v evidenci zapsán. Důležité je rovněž pravidlo, podle něhož práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného jednatele nelze vymáhat. Cílem je, aby se skutečný majitel nemohl skrýt za poskytovatele „nominee“ služby. Zákon v tomto případě výslovně uvádí, že nevymahatelnost se prosazuje bez ohledu na to, jakým právním řádem se takové jednání řídí. Uložení pokuty/sankce je podmíněno potvrzením soudem v tzv. řízení o nesrovnalosti.

Na případné nesrovnalosti v evidenci si vedle evidujících osob musí dávat i osoby povinné ve smyslu § AML zákona (zejm. banky, spořitelní a úvěrová družstva, soudní exekutoři, notáři při úkonech v rámci notářské úschovy, advokáti při úschov peněz, cenných papírů či jiného majetku klienta nebo pokud poskytuje klientovi služby spočívající mj. v obstarávání koupě či prodeje nemovitosti či obchodního závodu, správě peněz, cenných papírů, obchodního podílu nebo jiného majetku nebo v zakládání, řízení, nebo provozování obchodní korporace, a další osoby dle §2 AML). Tyto osoby mají pod sankcí až 1.000.000 Kč povinnost upozornit na nesrovnalosti při provádění identifikace nebo kontroly klienta, pokud mají za to, že údaje v evidenci neodpovídají skutečnosti. Pokud ani poté klient bez zbytečného odkladu nesrovnalost neodstraní, oznámí povinná osoba tuto nesrovnalost příslušnému soudu.

POKUD SI NEVÍTE RADY SE ZÁPISEM DO EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ, NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Objednejte on-line Seznam společností Poskytnutí sídla
© ARSYLINE 2017
Upozornění
Zavřít